Kulturní život ve Šternberku

Je jednou z nejznámějších sochařských památek nejen u nás, ale i ve světě. Reprezentovala město Šternberk na několika výstavách v České republice i v zahraničí a dlouhá léta byla předmětem historického i uměleckého badání. Nalezena přitom byla až díky náhodě v roce 1957 v malé kapličce, kde do té doby byla bez zájmu vystavena. Šternberská madona má za sebou dlouhou a nejasnou historii, díky svému uměleckému provedení a zachovalosti je však právem považována za jednu z nejkrásnějších gotických soch vůbec.

Jako by útrapy a strádání v době třicetileté války, celoevropského ozbrojeného náboženského konfliktu trvajícího v letech 1618 až 1648, nestačily, postihlo české země následně také několik devastujících morových epidemií. Poslední velká epidemie probíhala od roku 1712 do 1715, v roce 1714 postihla také Moravu a s ní i město Šternberk. Jako ochranu před zhoubnou nákazou nechávali obyvatelé řady měst vystavět na veřejných prostranstvích takzvaný morový sloup, což byl i případ obyvatel Šternberka. Mariánský morový sloup je umístěn na Horním náměstí, naproti Chrámu Zvěstování Panny Marie, nejen jako připomínka temného období našich dějin, ale také jako symbol vděčnosti obyvatel našeho města za odeznění epidemie.

Nedílnou součástí šternberského klášterního komplexu a zároveň jeho monumentálním jádrem je kostel Zvěstování Panny Marie, jedna z nejvýznamnějších sakrálních barokních staveb na Moravě. Současná podoba kostela pochází z let 1775-1783, kdy se na jeho budování a výzdobě podílelo mnoho významných moravských umělců té doby a jejichž unikátní díla se dochovala dodnes. Celý klášterní komplex včetně Chrámu Zvěstování Páně je tak díky svým architektonickým a uměleckým kvalitám nejen velkým lákadlem pro turisty z celé republiky, ale především pýchou a kulturním majákem města Šternberk.

Charakteristickou dominantu města Šternberk představuje kromě stejnojmenného hradu taktéž bývalý augustiniánský klášter s přilehlým kostelem Zvěstování Panny Marie, stojící na mírném návrší při severním okraji města. Jeho počátky sahají až do druhé poloviny 14. století, kdy jej založila významná postava nejen šternberských, ale i středoevropských dějin, Albert II. ze Šternberka. Klášter si za dobu své existence prošel mnoha útrapami, několikrát vyhořel a musel být znovu postaven, načež byl za vlády císaře Josefa II. zcela zrušen. I tak se ale, především díky činnosti Handkeho občanského sdružení, z původně zchátralého komplexu stala na počátku 20. století jedna z turisticky nejnavštěvovanějších památek města. 

Největší a nejvýznamnější dominantou a zároveň památkou města Šternberk je stejnojmenný gotický hrad, založený ve druhé polovině 13. století pány ze Šternberka. Z osady, která pod hradem téměř okamžitě vyrostla, později vzniklo i samotné město. Ve vlastnictví hradu se vystřídalo několik významných šlechtických rodů, současnou podobu mu pak vtiskli poslední majitelé, původem němečtí pánové z Lichtenštejna. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl hrad Šternberk zestátněn, od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 2001 byl zapsán i na seznam národních kulturních památek.