Kulturní život ve Šternberku

Tak jako k Paříži neoddělitelně patří Eiffelova věž a k Římu Colloseum, stejně tak k městu Šternberk náleží pořádání automobilových závodů do vrchu na trati Ecce Homo. Tento závod s více než stoletou tradicí nemá v České republice obdoby, neboť od roku 1981 se zde jako jediné svého druhu pořádá Mistrovství Evropy. Každým rokem tak na této trati za účasti desetitisíců diváků měří síly elitní závodníci z celé Evropy, kteří se snaží nejen dojet do cíle jako první, ale rovněž i pokořit rekordy svých předchůdců.

V krásné secesní vile z počátku 20. století se od roku 2001 nachází sídlo příspěvkové organizace Dům dětí a mládeže Šternberk, která zajišťuje dětem a mládeži z města i okolí mnoho kulturních i sportovních zájmových kroužků a rovněž se podílí na organizaci různých akcí pro širokou veřejnost.

Kromě Expozice času jsou dalšími středisky Městských kulturních zařízení (MKZ), příspěvkové organizace, která zajišťuje kulturní život občanů města Šternberk, také městský klub a městská knihovna, jenž sídlí ve stejné budově komplexu kulturního domu na Masarykově ulici. V rámci své činnosti pořádají MKZ různé kulturní programy a pořady pro veřejnost, výstavy uměleckých děl a filmová a divadelní představení, ale rovněž i odborná školení a kurzy a další vzdělávací akce. Na starosti má i distribuci místního měsíčního zpravodaje Šternberské listy.

Až do roku 1999 byl Šternberk znám především jako ,,město hodin" a to hlavně díky původní, dlouhé tradici zdejší hodinářské výroby a unikátnímu muzeu hodin, které se nacházelo v prostorách šternberského hradu a obsahovalo hodinářskou sbírku Vlastivědného muzea v Olomouci. Muzeum však bylo následující rok i přes značné protesty zrušeno a město tak přišlo o svou charakteristickou značku. V roce 2011 ale došlo k otevření Expozice času, která na onu slavnou tradici města hodin znovu navázala. 

Jeden z nejlepších hudebních festivalů v Olomouckém kraji, to je festival Šternberský kopec, pořádaný každoročně již od roku 2004. Návštěvníky láká na známé kapely a interprety jak z České republiky, tak ze zahraničí, na skvělou atmosféru a na příslib jedinečného zážitku.

Je jednou z nejznámějších sochařských památek nejen u nás, ale i ve světě. Reprezentovala město Šternberk na několika výstavách v České republice i v zahraničí a dlouhá léta byla předmětem historického i uměleckého badání. Nalezena přitom byla až díky náhodě v roce 1957 v malé kapličce, kde do té doby byla bez zájmu vystavena. Šternberská madona má za sebou dlouhou a nejasnou historii, díky svému uměleckému provedení a zachovalosti je však právem považována za jednu z nejkrásnějších gotických soch vůbec.

Jako by útrapy a strádání v době třicetileté války, celoevropského ozbrojeného náboženského konfliktu trvajícího v letech 1618 až 1648, nestačily, postihlo české země následně také několik devastujících morových epidemií. Poslední velká epidemie probíhala od roku 1712 do 1715, v roce 1714 postihla také Moravu a s ní i město Šternberk. Jako ochranu před zhoubnou nákazou nechávali obyvatelé řady měst vystavět na veřejných prostranstvích takzvaný morový sloup, což byl i případ obyvatel Šternberka. Mariánský morový sloup je umístěn na Horním náměstí, naproti Chrámu Zvěstování Panny Marie, nejen jako připomínka temného období našich dějin, ale také jako symbol vděčnosti obyvatel našeho města za odeznění epidemie.

Nedílnou součástí šternberského klášterního komplexu a zároveň jeho monumentálním jádrem je kostel Zvěstování Panny Marie, jedna z nejvýznamnějších sakrálních barokních staveb na Moravě. Současná podoba kostela pochází z let 1775-1783, kdy se na jeho budování a výzdobě podílelo mnoho významných moravských umělců té doby a jejichž unikátní díla se dochovala dodnes. Celý klášterní komplex včetně Chrámu Zvěstování Páně je tak díky svým architektonickým a uměleckým kvalitám nejen velkým lákadlem pro turisty z celé republiky, ale především pýchou a kulturním majákem města Šternberk.

Charakteristickou dominantu města Šternberk představuje kromě stejnojmenného hradu taktéž bývalý augustiniánský klášter s přilehlým kostelem Zvěstování Panny Marie, stojící na mírném návrší při severním okraji města. Jeho počátky sahají až do druhé poloviny 14. století, kdy jej založila významná postava nejen šternberských, ale i středoevropských dějin, Albert II. ze Šternberka. Klášter si za dobu své existence prošel mnoha útrapami, několikrát vyhořel a musel být znovu postaven, načež byl za vlády císaře Josefa II. zcela zrušen. I tak se ale, především díky činnosti Handkeho občanského sdružení, z původně zchátralého komplexu stala na počátku 20. století jedna z turisticky nejnavštěvovanějších památek města. 

Patřil k nejvýraznějším malířům současnosti, mnohá z jeho děl se vydražila za miliony a dnes visí v galeriích i soukromých sbírkách po celém světě. Miloval cestování, za svůj život navštívil přes 140 různých zemí a své zážitky z cest pak promítal do své tvorby. Libor Vojkůvka byl nejenom výjimečným umělcem a vášnivým cestovatelem, ale také nadšeným dobrodruhem a entomologem, během svých výprav dokonce objevil několik dosud neznámých brouků. Život tohoto malířského samouka i lidového baviče sice ukončila rakovina již v roce 2018, ale skrze své jedinečné obrazy žije Libor Vojkůvka i nadále.