Město Šternberk
Město Šternberk se díky své dlouhé historii, řadě památek, množství kulturních i sportovních akcí a kouzelné přírodě dá považovat za jednu z nejlákavějších historických perel Moravy, jenž je často vyhledávaným cílem českých i zahraničních turistů a rovněž i pýchou jeho obyvatel. Nachází se v Olomouckém kraji a leží na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 kilometrů severně od města Olomouce na řece Sitce. Město se vyvinulo z osady pod stejnojmenným hradem, jenž strážil důležitou křižovatku obchodních cest. Dnes je obcí s rozšířenou působností s cca čtrnácti tisíci obyvatel a člení se na pět částí - Dalov, Chabičov, Šternberk, Těšíkov a Krakořice.
Svůj název odvozují hrad i město Šternberk od svých prvních majitelů - pánů ze Šternberka, v jejichž erbu se nacházela zlatá osmicípá hvězda (německy stern) na hoře (německy berg), přičemž tento znak používá město dodnes. Původně gotický hrad byl založen někdy mezi léty 1253-1269 Zdeslavem z Chlumce a ze Šternberka, první písemná zmínka o městě pak pochází z roku 1296. Městské právo a z něho plynoucí soudní a správní autonomii získal Šternberk roku 1409 od tehdejšího majitele Petra z Kravař. Ve vlastnictví šternberského panství se vystřídalo několik šlechtických rodů, po vymření moravské větve Šternberků jej vyženili právě pánové z Kravař, po nich následovali pánové z Dubé a Lipé, knížata z Minsterberka, Württenberkové a jako poslední pak knížata z mocného rodu Lichtenštejnů, jenž se zasloužila o největší a finální přestavbu a modernizaci šternberského hradu a vtiskla mu současnou podobu. V jejich vlastnictví hrad setrval až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
Město bylo od 13. století až do pádu vrchnostenského systému v roce 1848 centrem jednoho z největších moravských šlechtických panství, od roku 1849 pak střediskem šternberského okresního hejtmanství a tedy i okresním městem. Tím bylo až do roku 1960, kdy tuto výsadu ztratilo a stalo se součástí okresu Olomouc, od roku 2000 náleží i do Olomouckého kraje. Co se týče národnostních poměrů, za vlády prvních pánů ze Šternberka bylo město kolonizováno převážně německými kolonisty, ale poměrně brzy se projevilo jako národnostně smíšené. V období od husitských válek až do doby války třicetileté byl Šternberk z velké části českým městem, ale v 16. století zaznamenal zvýšení počtu obyvatel, když se do něj opět přistěhovalo velké množství německých osadníků. Až do 20. let 17. století však město vystupovalo jako české, v roce 1624 nicméně došlo ke zlomu v národnostní otázce a Šternberk se stal městem německého charakteru, jímž zůstal až do roku 1945. Již od roku 1918, kdy se rozpadla Habsburská monarchie a vznikla Československá republika, byl Šternberk opěrným bodem německého nacionalismu, po podepsání Mnichovské dohody v září roku 1938 byl pak jakožto součást pohraničních území začleněn i do Německé říše. Po skončení druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva se ale opět stal součástí znovuobnovené Československé republiky.
K hlavním historickým dominantám města patří kromě již zmíněného gotického hradu, jenž je dnes národní kulturní památkou, rovněž i komplex budov bývalého augustiniánského kláštera s monumentálním Chrámem Zvěstování Panny Marie, dále Mariánský morový sloup na Horním náměstí a z cca 250 restaurovaných měšťanských domů skládající se historické jádro města, jenž je městskou památkovou zónou. Právě díky soustavné péči a zvelebování této městské památkové zóny získalo město Šternberk v roce 2008 na celostátní úrovni titul Historické město roku, v letech 2015, 2016, 2017 a 2022 pak tento titul obhájilo v rámci Olomouckého kraje. Hlavními kulturními centry Šternberka je kromě hojně využívaného areálu hradu a naproti němu se nacházejícího kláštera, v němž nyní sídlí Handkeho galerie, také unikátní muzeum Expozice času, jenž navazuje na dřívější hodinářskou tradici města. Kulturní vyžití obyvatel Šternberka dále zajišťuje i městská knihovna s městským klubem. Mezi nejvýznamnější akce, jenž město Šternberk každoročně organizuje, můžeme zařadit především hudební festival Šternberský kopec a automobilové závody Ecce Homo, populární jsou rovněž i venkovské trhy a Šternberské slavnosti. Šternberk je taktéž rodištěm řady významných osobností z různých oblastí kultury a sportu, pocházela odsud například legendární herečka Hana Maciuchová, dabérka Valérie Zawadská, hokejový útočník David Krejčí a většinu života zde strávil i naivní malíř Libor Vojkůvka.
Autor: Nikol Látalová
Foto: aukro.cz, facebook.com, idnes.cz
Zdroje: mistopisy.cz, sternberk.eu, historickasidla.cz
HLŮZOVÁ, Vlasta: Stopami šternberské historie. Šternberk 2011.
PAPAJÍK, David a kol.: Dějiny Šternberka. Šternberk 2022.
