Kulturní život ve Šternberku

Přestože pravý mor se začal v Evropě objevovat již ve 14. století, morové sloupy, které měly sloužit jako ochrana před těmito epidemiemi, se začaly stavět až v 17. století v období baroka, kdy jich i české země prodělaly již bezpočet. Rozšířily se z Říma, kde byl první mariánský sloup vztyčen již roku 1615 před bazilikou Panny Marie Sněžné. Svůj morový sloup má jako symbol ochrany či poděkování za odeznění nákazy řada evropských měst, nikde se jich však nenachází tolik jako u nás.

I město Šternberk utrpělo značné ztráty na obyvatelstvu během poslední morové epidemie, která sužovala Moravu od roku 1714, a proto byl i zde za vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna v roce 1719 postaven mariánský sloup jako vyjádření vděčnosti skončení epidemie. Ke vzniku místního sloupu se však váže jedna všem Šternberanům dobře známá pověst. Zoufalí měšťané, na něž dolehla morová rána, se modlili k Bohu, aby jim pomohl a nákazu odvrátil, ale ani modlitby nepomáhaly. Ale jednoho rána prý lidé uviděli, jak z městské studny před kostelem vychází modravý dým, o němž pověrčiví obyvatelé věřili, že je to duch moru. Dým se ale ihned poté začal ztrácet v hlubinách studny a tak lidé studnu rychle uzavřeli, aby se duch moru už nemohl dostat zpátky ven. Od té doby mor ve městě skutečně ustal a vděční měšťané tak na místě oné studny postavili morový sloup jako poděkování za záchranu města.

Zdali je pověst o duchu moru pravdivá či nikoliv už se nedozvíme, ale krásný, barokní mariánský sloup stojí na Horním náměstí dodnes. Jeho autor nebyl doložen, ale vzhledem k výrazné odlišnosti soch světců i Panny Marie, kteří jej zdobí, se jednalo minimálně o dva rozdílné sochaře. Existuje domněnka, že jedním z nich mohl být vídeňský sochař italského původu Lorenzo Mathielli.

Sloup se skládá z hranolového podstavce a osmibokého pylonu, který nese sousoší Panny Marie a ,,protimorových" světců svatého Josefa, svatého Karla Boromejského, svatého Rochuse a svatého Šebestiána. Neposkrvněná Panna Marie, nacházející se na vrcholu sloupu, má nad hlavou svatozář skládající se z dvanácti zlatých hvězd, stojí na zeměkouli a bosou nohou šlape na hada s jablkem v tlamě, který Zemi obtáčí, což má symbolizovat vítězství nad ďáblem či zlem. Vnitřní prostor podstavce tvoří otevřená kaple, původně určená pro věčné světlo. Na nárožích podstavce jsou přistavena drobná křídla, ukončená římsou, na nichž stojí čtyři sochy světců, zobrazených pro ně typickým způsobem. Poslední restaurování morového sloupu proběhlo v letech 2003-2006, neboť bylo zjištěno, že ukotvení Panny Marie je prasklé a hrozilo tedy, že by mohla spadnout. Socha proto byla kompletně opravena a pozlacena, obnoveny byly rovněž i postavy čtyř světců, a dnes je morový sloup opět majestátní ozdobou Horního náměstí.

Autor: Nikol Látalová

Foto: mapio.net, drobnepamatky.cz

Zdroje: magazin.aktualne.cz, archiweb.cz, hrady.cz, sternberk.eu 

ŠORM, Antonín: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha 1939.

HLŮZOVÁ, Vlasta: Stopami šternberské historie. Šternberk 2011.